Náš příběh začal u křečka džungarského. Já jako šťastný chlapec, s okurkovou lahví. Mám kámoše! V pražské ZOO si i otec si našel ty své. Výběh chobotnatců, slonů. Běžím se pochlubit a hle. Proč leží na zemi a lape po dechu?Co to je, nějaké nové cirkus číslo? Kousek dobrý - Infarkt! Odvezli jej do zvěřince- "Na Františku ... Z návštěvy tetičky jsme se do podhůří Jeseníků vrátili sami. Křeček dobrý, no tatík to nebyl- Ten se vrátil později, zocelen...

Tam je právě výrok mé matky. "To není možné, šéf dezinatury. Stresy káva a Sparty. Nechci být vdova! Usedli jsme na vlak a šli lesem. Nějaká kolonie obydlí. Píchla prstem do zdi a řekla- Tuhle chajdu koupím"! Vydala neuvěřitelné jmění- 13.000 Kčs. Psal se duben 1968 ...

Otec od elefantů - tuze spokojen. Změna života, úředník ožil. A tak jsme dleli i jednoho srpnového rána. Z tranzistoráku - "Zachovejte klid, nic se vám nestane". Na lesem temný hukot množství letadel. A tak to od křečka začlo. Vážně, všechno ...